Hlavní strana => Okolí => Humprecht

Humprecht

O rodišti básníka Fráni Šrámka, o Sobotce, se říká, že je jižní bránou do Českého ráje. a právě nad tímto skvostným městem na čedičovém návrší stojí barokní lovecký zámeček Humprecht.

Původně na tomto místě stála malá tvrz. Dnes je zde oválná dvoupatrová stavba s převýšeným středním sálem, osvětleným z věžovitého nástavce stejného tvaru a obíhajícím ochozem na kamenných konzolách.

Své jméno dostal zámeček po svém zakladateli, hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic, který se při své závratně rychlé politické kariéře císařova dvořana a důvěrníka stal již ve třiatřiceti letech vyslancem v Benátkách. Dal postavit velkolepý Černínský palác v Praze a tento zámek.

Plány, inspirované Galatskou věží v Istambulu, nakreslil ve stylu raného baroka v roce 1666 italský architekt Carlo Lurago. Realizace plánů pod vedením F.Ceresoly začala v roce 1667 a se stavbou se skončilo o tři roky později. Při opravě požáru v roce 1678 byl zámek zvýšen o jedno patro.

Nyní něco k exteriérům této unikátní evropské rotundovité stavby. V přízemí zámku je černá kuchyně. První poschodí zámku se může pochlubit překrásnou dámskou ložnicí. v jedné z dalších místností najdeme krb s erbem rodiny Černínů a s portréty Heřmana Jakuba Černína a jeho manželky Josefy, rozené Slavatové.

Při opravách po roce 1937 byla nejznámější místnost zámku - elipsovitý, 16 metrů vysoký hlavní sál - vyzdobena na stěnách malbami ze života Heřmana a Jana Humprechta Černína od R. Wiesnera a na stropě černínským znakem od R. Beneše z roku 1935. v této hlavní místnosti 1. poschodí je několikanásobná dlouhotrvající ozvěna zvuků, původně tento sál sloužil jako hodovní síň.

2. poschodí zámku nám v současnosti může posloužit nejen svým ochozem, ze kterého je za pěkného počasí překrásný výhled až k Praze, což je bezmála 80 km daleko, ale také místnostmi s expozicí o historii a majitelích zámku - muzeum Sobotecka. Může se pochlubit ručně malovanými almarami, ukázkou krojů, vyšívaných nebo paličkovaných ubrusů a deček a mnohým dalším.

Ještě jsme se nezmínili o špici zámečku. z druhého poschodí vede nahoru asi 50 cm široké, příkré, záhadně stočené schodiště. Pokud se zdatnému člověku podaří dostat se až sem, ocitne se v místnosti velikosti hlavního sálu. Jsou zde nad sebou dvě řady malých oken, což z venku budí mylný dojem dalších dvou pater. v samé špici těsně pod střechou je na dřevěných trámech upevněn zvon. v současnosti je však tato místnost veřejnosti nepřístupná a lze se sem dostat jen s konexemi. V dobách, kdy bylo toto místo součástí prohlídky, byla vedle každého okna tabulka s mapkou a popisem, co je z něj vidět. Dnes je tato místnost jen chudým prostorem čekajícím na něčí pozornost.

Jedna z dominant Českého ráje má na špici střechy "turecký půlměsíc", který dodnes připomíná diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic.